Podzim je čas sklizně, ale také temnoty, která se pomalu snáší na svět. Je to období, kdy děkujeme za to, co jsme vytvořily, a zároveň přijímáme, že některé věci musí odejít. Podzimní mystéria tě povedou šesti zastaveními, ve kterých se setkáš s archetypy bohyní a skrze ně poznáš i sama sebe.

Každý týden dostaneš mail s texty, mýty, cvičeními a inspirací a v neděli se potkáme na online přes Zoom při rituálech a diskuzi. Bude to bezpečný prostor, kde můžeš prožít a sdílet to, co v tobě podzim otevírá.

Možná znáš ten starý příběh, kde bohyně Demeter měla dceru Kore. Jednoho dne se země otevřela a z temnoty vyjel Hádes, který Kore unesl do podsvětí. Demeter zoufale hledala svou dceru po celém světě. V bolesti přestala pečovat o úrodu, a země se ponořila do zimy. Teprve když se Persefona na čas vrátila, příroda znovu ožila.

Na první pohled je to příběh o únosu, o ztrátě a o smutku matky. Ale když se na něj podíváme hlouběji, je to i příběh o nás.

• Každá z nás má v sobě Demeter – tu, která pečuje, tvoří, dává, ale zároveň prožívá chvíle prázdnoty, kdy se zdá, že všechno, co jsme vybudovaly, mizí mezi prsty.

• Každá z nás má v sobě Kore – nevinnou část, která se bojí, ale zároveň cítí, že jednou musí opustit bezpečí a vykročit do neznáma.

• Každá z nás se někdy stává Persefonou – tou, která sestoupila do stínů, poznala bolest, ale nakonec našla vlastní sílu a trůn, na kterém může sedět i v temnotě.

• A každá z nás někdy potřebuje Hekaté – světelnou průvodkyni, která stojí na křižovatkách a ukazuje cestu, když tápeme.

Příběh Demeter a Persefony není dávný mýtus o vzdálených bohyních. Je to náš příběh. Někdy prožíváme sklizeň a radost, jindy ztrátu, samotu a čekání. Někdy se cítíme jako ztracené dívky, jindy jako královny, které dokázaly v temnotě najít vlastní sílu.

Podzimní mystéria tě povedou právě tímto příběhem, ale ne zvenčí, jako pouhá legenda. Půjdeme spolu dovnitř, aby sis uvědomila, kde jsi právě teď ty. Možná sklízíš, možná sestupuješ, možná hledáš světlo v temnotě. Ať už je to jakkoli, bohyně ti nastaví zrcadlo.

6 týdnů podzimu a co nás spolu čeká?

1. týden: Sklizeň a vděčnost

Podzim začíná tím, že se ohlédneme. Co všechno letos dozrálo? Demeter nás vede k tomu, abychom si uvědomily, že i to, co bereme jako samozřejmost, je vlastně dar. Vděčnost není o velkých gestech, ale o jemném pohledu, který dokáže proměnit běžný den v okamžik hojnosti. Začneš vnímat, že už teď máš víc, než sis myslela.

2. týden: Sestup do temnoty

Kore je ta část nás, která ještě stojí mezi dětstvím a dospělostí. Nevinná, ale už volaná do hloubky. Její sestup do podsvětí připomíná chvíle, kdy už nemůžeme zůstat na povrchu, protože život nás táhne jinam. Hekaté tu drží pochodně a jde prvními kroky s tebou, abys viděla, že i když se bojíš, nejsi na to sama.

3. týden: Královna podsvětí

Na dně temnoty čeká proměna. Persefona se už nevrací jako dívka, ale jako královna. Učí nás, že bolest i ztráty v sobě nesou sílu, která nás proměňuje. Po jejím boku stojí Hekaté, strážkyně cest, která ukazuje, že i ve stínu můžeme najít světlo. Tahle lekce tě dovede k místu, kde ucítíš, že i ty máš moc obstát a vyrůst.

4. Hekaté – Křižovatky a rozhodnutí

Každá cesta má své křižovatky. Hekaté stojí na rozcestích s pochodní a klíčem, připravená ukázat, kudy můžeš jít dál. Ale nejsou to jen správné nebo špatné cesty, je to tanec mezi Demeter, která se bojí ztráty, a Persefonou, která touží po růstu. V téhle lekci pochopíš, že rozhodnutí není o dokonalosti, ale o odvaze vykročit.

5. Demeter – Prázdnota a samota

Po sklizni se pole vyprázdní. Demeter zůstává sama, její ruce už nemají co držet. Je to okamžik, kdy se učíme žít s prázdnotou. Vydržet chvíle, kdy se zdá, že se nic neděje. Hekaté tu tiše přihlíží a připomíná, že i samota má svůj smysl a že v ní často slyšíme sami sebe nejhlouběji.

6. Hloubka podzimu – Semínko v temnotě

Pod vrstvou hlíny leží semínko. Zatím neklíčí, ale sbírá sílu. Persefona ví, že se její čas návratu teprve blíží. Hekaté stráží přechod mezi koncem a novým začátkem. V téhle závěrečné lekci si dovolíš spočinout s vědomím, že i když nic neroste, v tobě už klíčí nový život, který jednou vyjde na světlo.